Jaromíra Plašilová-Vondrušková
**Jaromíra Plašilová-Vondrušková** patří k těm redaktorkám, které metal neposlouchají jen ze služebního postavení. K tvrdé hudbě se dostala už v dospívání, kdy první kazety s thrashovými a heavy metalovými nahrávkami kolovaly po třídě a každá nová deska byla malým objevem. Dnes je jednou z tváří našeho magazínu a její texty čtenáři oceňují hlavně pro upřímnost a znalost věci.
Do redakce Metal Underground Magazínu přináší pohled někoho, kdo na koncertech stráví víc času pod pódiem než v zákulisí. Právě proto jsou její reportáže tak plastické: dokáže popsat atmosféru malého klubu, kde se pot mísí s duněním basových reproduktorů, stejně přesně jako výkon kapely na velkém festivalovém pódiu. Netají se tím, že její srdce patří undergroundu. Zajímá ji hudba, která vzniká v garážích, zkušebnách a malých studiích, daleko od reflektorů velkých vydavatelství.
Ve své práci se věnuje především recenzím alb, rozhovorům s kapelami a koncertním reportážím. Při psaní recenzí si zakládá na tom, aby hodnocení nebylo jen výčtem dojmů. Všímá si skladatelských postupů, produkce, textů i toho, jak deska zapadá do dosavadní tvorby souboru. Nebojí se přitom říct, když se album nepovedlo, ale vždy to dělá věcně a s respektem k práci muzikantů. Naopak když narazí na debut, který ji nadchne, dokáže o něm psát s nakažlivým nadšením, jež čtenáře přiměje poslouchat.
Rozhovory jsou její další silnou stránkou. Muzikanty se ptá na věci, které je skutečně zajímají, ne na otázky odpovídající šabloně. Díky tomu se v jejích textech objevují příběhy o zrodu kapel, o těžkostech nezávislé scény, o shánění peněz na nahrávání nebo o tom, proč se někteří hudebníci rozhodli jít cestou DIY. Mnoho z nich oceňuje, že se s ní dá mluvit otevřeně a bez zbytečné formálnosti.
Jaromíra se dlouhodobě zajímá o české i zahraniční metalové podžánry. Rozumí klasickému heavy metalu a thrashi, ale stejně dobře se orientuje v death a black metalu, doomu i v progresivnějších polohách žánru. Ráda spojuje domácí scénu se světovým děním a upozorňuje na to, že česká a slovenská kapela často nemá k mezinárodní špičce daleko, pokud dostane prostor se prosadit.
Mimo psaní ji potkáte na koncertech, festivalech a v obchodech s deskami, kde hledá vinyly a vzácnější edice. Sbírání nosičů je pro ni víc než koníček, je to způsob, jak si udržet vztah k hudbě jako k fyzickému předmětu, který se dá držet v ruce, prohlížet a pečlivě poslouchat od první do poslední skladby.
Jejím cílem v magazínu je dávat prostor nezávislé scéně a pomáhat čtenářům objevovat kapely, které by jinak zůstaly nepovšimnuty. Věří, že dobrá hudební žurnalistika má sloužit fanouškům i muzikantům zároveň: poskytovat orientaci, inspiraci a poctivý názor. Právě tento přístup z ní dělá důležitou součást týmu Metal Underground Magazínu a autorku, jejíž jméno si čtenáři spojují s kvalitním a srozumitelným psaním o tvrdé hudbě.